Sama sebou

3. dubna 2011 v 21:59 | McCaslin |  Every day
Kdyby byl někdo. Někdo, kdo by mě chápal, věděl by jak se cítím a co prožívám.
Konec lenošení!
Vstala jsem z postele, sebrala prázdné sáčky piškotů a do druhé ruky vzala dnes už pátý (prázdný) hrnek od čaje.
Pomalu jsem doška k odpodkovýmu koši a hodila tam zbytky ze svačiny. Hrnek jsem postavila na stůl a sedla jsem si na židly u okna. Nohama jsem se poodrazila a dojela ke dveřím, kde vysela nástěnka. Fialovou fixkou jsem zašktla políčko s číslem čtrnáct, ve kterém bylo černě napsáno mé jméno (Ema).
Znovu jsem se odpichla od země a křeslo se mnou dojelo zpět k pracovnímu stolu. Dlouze jsem se zadívala na nástěnku plnou fotek a ozdobných věciček.
Byla jsem zticha. Pomale jsem ani nedýchala a poslouchala jak tiká budík. Ikdyž byl ode mě necelé dva metry a zahrabaný pod neuvěřitelnou kupou oblečení jsem jeho tikot slyšela po celém pokoji.
Něco se ve mě probudilo a já začala strhávat všechny fotky z nástěnky. Jediné, co na ní zůstalo bylo pár obrázků mých vysněných zemích.
Žádné fotky, na kterých jsem byla já s mými doposud nejlepšími kamarádkami tam nebyly.
Žádná. Žádná z té desítky fotek tam nezůstala.
Toto je začátek mého nového života.
Dnes, přesně na moje narozeniny.
Dnes už jsem nový člověk a nebudu dělat to co ostatní chcou!

Pustila jsem myšlenky na špacír. Nemám slov. Nikdy jsem nevěděla, že něco takového dokážu.



 


Komentáře

1 Charlotte Charlotte | Web | 4. dubna 2011 v 15:13 | Reagovat

Asi to bolo pre teba ťažké...
Páčilo sa mi akým štýlom si to napísala, držalo ma to v napätí a záujme až dokonca. ..

2 Baruš Baruš | Web | 4. dubna 2011 v 16:23 | Reagovat

Zmůžu se jen na :
Čo to je? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama